Já malé poupě...
...tak začíná ta přací básnička z Káji Maříka. Bohuzel ji celou neumím, tak musím přemýšlet sama.
Takže....co Ti Jaňulko k tomu "vstupu do života" vlastně popřát?
Určitě zdraví....sice jsme mladí, ale jeden nikdy neví...a bez něj to prostě nejde.
Taky pořádnou kopu štěstí - protože (jak říká paní profesorka dějepisu) život není spravedlivý...a někdy se bez toho štístka neobejdeme.
K tomu dvojitou porci nadhledu, optimismu a radosti, která z tebe bude zářit i na ostatní...ať dokážeš vidět i to hezké a nekazíš si to zbytečně...třeba tím, že když zrovna není žádná hrůza na obzoru, nějakou si najdeš:)
Co dál? Určitě nějakého fešného chalana...hlavně ať je na tebe hodný, má něco v hlavě...a když se na něj bude dát dívat, tím líp:)
Jinak ať se Ti splní co nejvíc snů a přání...a buď pořád takové sluníčko jako teď:)