Jaňulka aneb o ní bez ní:)
No...tohle bude zajímavý článeček, protože vlastně pořádně nevím, co chci psát. Podle nadpisu asi něco o Janičce. Tak to zkusím.
Janinka je člověk, kterého prostě musíte mít rádi. Fakt. Hodná, milá, trpělivá, ochotná pomoct...dnes už jsem psala spoustu přívlastků, tak si prostě vyberte nějakou hezkou vlastnost a dosaďte sem. Skoro se vsadím, že se trefíte. K tomu je to taky jedna z mála úžasně "čistých dušiček" ( v tom nejlepším slova smyslu). A dokonce ani nelítá pořád někde v oblacích ( jako...ehm...jistý kmotřenec, že, Jaňuli:) ), ale je v podstatě realista, který mě občas i dovede vrátit zpátky na zem. :) Vzácná kombinace, nemyslíte?
Nebýt Janinky, dobrá polovina naší třídy propadá z matiky a jistý pan profesor by se vystavoval riziku infarktu, protože by jistá třída až do konce minulého roku asi nenosila domácí úkoly (o kom je asi řeč? zasvěcení ví...:) ). Tady je dobře vidět, jak je Janča zodpovědná...dokáže dělat i věci, které jsou asi třeba, ale vůbec se nám nelíbí...jde si za svým cílem, ne přes mrtvoly, ale pěkně krok za krokem. A dokonce si umí krásně zorganizovat čas...a soustředit se! To vážně obdivuju, protože něco takového u mě nehrozi...:)
Co ještě dodat? třeba, že se umí moc hezky smát...vážně:) A i když jim neustále parazituju v pokoji, otravuju s matikou, ruším svýma ubreptanýma, depkoidníma a nevím jakýma řečma, případně se rozkecám maximálně po pěti minutách učení....tak skříťulka se většinou dovede tvářit, že jí to nevadí...asi má v sobě andělskou krev:)